Vítr na horách umí být pěkný prevít. V zimě obzvlášť! A uvážím-li prostředí českých hor, pak verš Zdeňka Svěráka sedí skvěle, protože u nás vane vítr především od severu až severozápadu. A kromě vlhkého oceánského proudění, ze kterého si jako lajci moc nevyvodíte, přináší do českých hor spoustu zrádných situací: rychlé změny počasí, ztrátu orientace, podráží nohy a vytváří nebezpečné lavinové podmínky.

 

Wind Chill efekt

Hezky česky bychom řekli "pocitová teplota". Čím silnější vítr, tím nižší teplotu pociťujeme. Teploměr tak může sice ukazovat příjemných -5°C, ale při takovém obyčejném horském větru o rychlosti 25 km/h to náš organismus vnímá, jakoby bylo -12°C.

To znamená, že při oblíkání na zimní túru se nemůžeme řídit jenom pohledem na teploměr za oknem, ale taky musíme vystrčit hlavu ven a nechat se trochu "ofouknout". A jestliže se i Praděd kymácí, bude na hřebenech pěkná sibérie. Vítr na otevřených hřebenech našich hor často dosahuje rychlosti vichřice, což znamená více než 75 km/h! Takže těch příjemných mínus pět pocítíme jako hodně protivných -17°C. Většinou se k tomu přidává ještě vysoká vlhkost, takže mráz doslova zalézá pod kůži.

Jak se teda obléct?

Léty prověřená finta protřelých horalů říká, že byste se měli obléct tak, aby vám venku před chatou bylo lehce chladno. Ale ne aby vám zuby drkotaly zimou. Trošku chladno, protože když se rozpohybujete na skialpech, sněžnicích nebo běžkách, vaše tělo se dostane do provozní teploty a bude vám fajn. No a samozřejmě byste měli mít na sobě raději více vrstev, které můžete vzájemně kombinovat, než jednu silnou. A v batohu pak taky vrstvu navíc pro chvíle odpočinku, dlouhé sjezdy apod.

 

Ztráta orientace

Jakou má vítr za spojitost s orientací? Velkou. Silný vítr totiž přináší do hor rychlé změny počasí. Takže jasná obloha se jako lusknutím prstu promění v neprůhlednou mlhu, teplota prudce klesne i o několik stupňů a ostré krystalky sněhu se vám budou zařezávat do vašich tváříček. V takové slotě si otevřené hřebeny Krkonoš a Jeseníků nic nezadají s klimatickými podmínkami ve vysokohorských oblastech Alp.

Bez lyžařských brýlí jen těžko budete hledat cestu. Ve vánici je to jako jít poslepu. Proto by měly mít v batohu své stabilní místo, stejně jako GPS navigace s vhodným mapovým podkladem. Silný vítr vás totiž dokáže dokonale zamotat a zavát do nebezpečných míst, kde vám hrozí pád ze skály nebo sesuv laviny. Tak, jako se to stalo čtyřem snowboarďákům v únoru 2009, kdy se ve špatném počasí dostali až na hranu Velkého kotle, kde si jeden z nich následně utrhl lavinu a pod nánosem sněhu zahynul. Navíc vítr během chvilky spolehlivě zafouká vaše stopy sněhem, takže se ani nemůžete vrátit stejnou cestou, odkud jste přišli.

Trochu fouká. Sotva prošlápnete stopu, je zavátá sněhem.

Trochu fouká. Sotva prošlápnete stopu, je zavátá sněhem.

Do fičáku do chce hlavně pořádný oblečení a utěsnit všechny otvory.

Do fičáku do chce hlavně pořádný oblečení a utěsnit všechny otvory.

Informaci o působení silného větru se dočtete na stránkách horské služby, kde každá stanice vždy ráno aktualizuje stav počasí včetně případných výstrah. Varování před silným větrem bývá jednou z nich. A na silný vítr na hřebenech hor upozorňují i další veřejně dostupné zpravodajské servery. Dokonce i Dáša Honsová a v tomhle případě má většinou pravdu. 

 

Vítr podrazák

Jestliže vichřice na hřebenech českých hor jsou poměrně časté, tak vězte, že výjimečné nejsou ani větry o síle orkánu. Ten už dosahuje slušných 118 km/h a takový vítr podrazí nohy statnému muži, ani nemrknete. Subtilnější jedinci se můžou dokonce i lehce vznášet :-)

A rozhodně doporučuji pořádně si držet všechny součásti vybavení. Jednou jsme takhle stoupali s klientkou na Praděd. V lese bylo všechno ještě celkem fajn, ale jen co jsme vykoukli nad hranici lesa, opřel se do nás poryv větru, který mé klientce serval čepici z hlavy a hnal ji někam směrem na Vidly (tu čepici). Chvíli jsem se za ní ještě snažil utíkat, ale marné snaha. Ten víkend poletovalo podobně "větrem ukradených" čepic v okolí Pradědu více. 

Lepší je ani se nezvedat, stejně za chilku budete zase na zadku.

Lepší je ani se nezvedat, stejně za chilku budete zase na zadku.

Pokud nenajdete solidní závětří, stává se z lepení pásů malé dobrodružství.

Pokud nenajdete solidní závětří, stává se z lepení pásů malé dobrodružství.


Proto při silném větru doporučuji pohybovat se na túrách raději v pásmu lesa, kde budete před větrem chráněni, lépe se zorientujete, teplota bude taktéž snesitelnější, ztráty na vybavení menší a ušetříte si nervy při sundávání pásů.


 

Architekt lavinových svahů

Laviny samozřejmě hrozí taky v Krkonoších a Jeseníkách a právě působení větru je jednou z nejčastějších příčin zvýšeného lavinového nebezpečí.

Vítr nabírá sníh na návětrných svazích hor a transportuje ho přes hřebeny na závětrné svahy, kde se vítr zpomaluje a ukládá sníh do polštářů a klínů, na hranách vytváří sněhové převěje, které hrozí utrhnutím při jakémkoliv dalším zatížení. Pokud se na takových svazích pohybujete, můžete tím dodatečným zatížením být pravě vy. A svah pod vašima nohama se dá najednou do pohybu.

Takhle vypadají větrem naváté sněhové polštáře a desky na závětrných svazích.

Takhle vypadají větrem naváté sněhové polštáře a desky na závětrných svazích.

V obou případech po provedení testu stability - klouzavý blok.

V obou případech po provedení testu stability - klouzavý blok.

Jen pro představu, takový normální horský vítr o rychlosti 25 km/h dokáže přemístit na závětrné svahy až 40 cm sněhu za den. Na závětrných svazích pak bývá uloženo daleko více sněhu než na druhé straně hřebene. Ve Velkém kotli v Jeseníkách to bývá třeba kolem 6 metrů sněhu, zatímco na opačné straně hřebene ve Sviním žlebu leží sotva 2 metry.


Silný vítr, navíc v kombinaci s větším množstvím nového sněhu, je varujícím signálem vysokého lavinového nebezečí. Na riziko lavin upozorňuje horská služba v lavinové předpovědi na webu.


Takže jak vidíte, vítr na horách umí zadělat na pěkné starosti. A to málokdo ví, že silný nárazový vítr byl také jednou z přičin havárie dopravního letadla s 31 pasažéry 27. února 1950 na hřebeni Jeseníků. Cestující z Ostravy ráno nastoupili na palubu pravidelné linky do Prahy, ale po už 21 minutách letu narazilo letadlo v husté mlze a silném větru do svahů Vysoké hole. Jako zázrakem nehodu přežilo 26 lidí, ale o své životy tvrdě bojovali. Jednalo se tehdy o jednu z prvních velkých záchranných akcí nedávno vzniklé Horské služby v Jeseníkách, kdy zraněné z vánice zuřící na hřebenech transportovali bez moderní techniky jakou známe dnes. Pouze na lyžích, saních a koňských potazích.

Tak pozor na větry a horám zdar :-)

Honza