Že laviny padají jenom v Alpách? A českých hor se vůbec netýkají? Jasně že ne! Teda s výjimkou těch 118 lavinových svahů v Krkonoších a Jeseníkách. A taky kromě všech dalších svahů, které sice nikdo za tradiční lavinové svahy neoznačuje, ale lavina zde spadnout může. Pravda, třeba jednou za 100 let. Ale co když tam zrovna tou dobou budete?

Stalo se to třeba v korytu potoka na beskydském Smrku v roce 2006. Kdo by kdesi v lese mezi stromy čekal lavinu? Asi nikdo. Přesto si neočekávaný sesuv vyžádal jeden lidský život. Tahle událost byla možná impulzem k uvědomění si, že laviny hrozí na každém svahu, který splňuje podmínky pro sesuv sněhu. Sklonem, skladbou sněhové pokrývky, expozicí... 

 

Takže? Laviny jsou u nás stejné nebezpečí jako v Alpách.

Od roku 2000 si vyžádaly 10 lidských životů: 7 v Krkonoších, 2 v Jeseníkách a jeden v Beskydech. A spoustu dalších lyžařů či snowboardistů strhly, zasypaly a uvěznily pod sněhem. Naštěstí vyvázli jen s lehčími újmami na zdraví či psychice.

Nános lyžařské laviny ve Velkém kotli v Jeseníkách z 31.1.2010. 

Nános lyžařské laviny ve Velkém kotli v Jeseníkách z 31.1.2010. 

 

"Zapovězené" svahy

Ve většině případů šlo o jedno a to samé pochybení: lidé se pohybovali tam, kde neměli co dělat. Ona totiž lavina nespadne jen tak zničehonic, že si ten nahoře řekne: "Tááák a teď uvolním lavinu."

Zjednodušeně bych to popsal tak, že sníh je na svahu uložený v několika odlišných vrstvách. Podle předcházejících sněžení, oblev, vývoje teploty, působení větru... ve sněhové pokrývce se pak dá číst jako v kalendáři. A právě tyhle vrstvy leží na sobě a jsou více či méně propojené. Občas se mezi nimi nachází taky nějaká nestabilní mezivrstvička (představte si ji jako kuličková ložiska). Pak stačí jen nepatrné zatížení svahu a masa sněhu se dá do pohybu. Tím nepatrným zatížením bývá často lyžař či snowboardista, kterého potom lavina smete. Takže kdepak jen tak samy od sebe. Lavinu si většinou uvolní sami postižení. 

Na snímku jsou dobře patrné jednolivé vrstvy sněhu včetně nestabilních mezivrstviček. Klouzavý blok je jednou z metod, jak nestabilní vrstvy v pokrývce odhalit. Zde vidíte, jak se horní, cca 30 cm vysoká, vrstva sesunula po nestabilní vrstvičce hranatozrnitého sněhu.

Na snímku jsou dobře patrné jednolivé vrstvy sněhu včetně nestabilních mezivrstviček. Klouzavý blok je jednou z metod, jak nestabilní vrstvy v pokrývce odhalit. Zde vidíte, jak se horní, cca 30 cm vysoká, vrstva sesunula po nestabilní vrstvičce hranatozrnitého sněhu.


I zdánlivě malé laviny mají obrovskou sílu. Představte si sněhovou desku o rozměrech 20 x 20 m a výšce 50 cm. To je zhruba 40 tun sněhu!


 

Fajn! A jak poznat ten svah, kde nemáte co pohledávat?

Předně se většina lavinových svahů nachází mimo značené turistické stezky. A tam podle Zákona o ochraně přirody a krajiny nemá člověk co pohledávat. Touha sjet si pořádný svah je ale kolikrát silnější argument, než zimní spánek tetřívka. Pak tedy hledejte lavinové svahy na stránkách Horské služby v lavinové předpovědi. A těm se rozhodně vyhněte. V Krkonoších jich je na české i polské straně hor dohromady 98, v Jeseníkách 20.

KOT297fc9_mapa_alaviny.jpg
200235-original1-cnx51.jpg

Jenže lavina nebo sněhový splaz (není tak velký ani dlouhý, ale lidský život ohrozit dokáže), se může uvolnit i na místě, které není tradiční lavinovou dráhou. Budiž příkladem lavinová nehoda z 21. března 2008 z krkonošského Medvědího potoka, který teče v hlubokém korytě, nad nímž se zvedá cca 25 metrů dlouhý strmý svah. Tři skialpinisté se psem stoupali podél potoka, když se sníh na svahu nad nimi dal do pohybu. V ďolíku je všechny zabetonoval. Jednoho naštěstí jen částečně. Ten doběhl na blízké Brádlerovy boudy, kde zalarmoval pomoc a všichni byli po hodině od zasypání vyproštění živí. Včetně pejska. Měli obrovské štětsí, takovou dobu po sněhem přežije málokdo.

Takový krátký kopeček nad potokem a spadne tam lavina. Navíc se uvolnila vysoko nad skialpinisty. Jak je to možné? Zatížení se šíří ve sněhové pokrývce i několik desítek metrů daleko. Takže místo, kde byla lavina vyvolána se nemusí shodovat s místem, kde následně došlo k odtrhu.

Co si z toho tedy máte vyvodit? Že každý strmý svah musíte považovat za lavinově nebezpečný. Ideální je řídit se následujícím pravidlem tří trojek:


Při 3. lavinovém stupni, nevstupujte na svahy se sklonem 30 a více stupňů, je-li na nich 30 a více centimetrů nového sněhu.


Kde zjistíte lavinový stupeň? Na stránkách Horské služby v lavinové předpovědiJak změříte sklon svahu? Když už vám to přijde prudký jak černá sjezdovka. Nebo použijte aplikaci v chytrém telefonu. Jak dlouho je sníh nový? Při teplotách 0°C až -5°C počítejte 2 - 3 dny, při nižších teplotách klidně i týden.

Přesně takovým svahům byste se měli vyhnout. Na snímku je odtrh lyžařské laviny z 31.1.2015. Sklon svahu hodně přes 40°, nového větrem převáteho sněhu taky více jak 30 cm a vyhlášený 3. lavinový stupeň. Přesto měl někdo potřebu najet na nejnebezpečnější svah v Jeseníkách.

Přesně takovým svahům byste se měli vyhnout. Na snímku je odtrh lyžařské laviny z 31.1.2015. Sklon svahu hodně přes 40°, nového větrem převáteho sněhu taky více jak 30 cm a vyhlášený 3. lavinový stupeň. Přesto měl někdo potřebu najet na nejnebezpečnější svah v Jeseníkách.

Jsou to jen takové základní pravidla, ale když si je aplikujete na všechny dosavadní lavinové nehody nejen v českých horách, pravděpodobně zjistíte, že přesně tahle pravidla zasažení lidé porušili. Pro jednoduché rozhodování o bezpečnosti svahu tedy naprosto stačí. Navíc, určitě je lepší vyhodnotit situaci jako rizikovou, přestože to tak hrozné není, než naopak svah podcenit a skončit pod lavinou. Souhlasíte?

 

Laviny u nás hrozí!

Možná ne tak často jako v Alpách, ale v řádech desítek ročně se pohybujeme. Navíc naše nejvyšší hory, hlavně tedy Krkonoše a Jeseníky, jsou charakteristické širokými svahy, kde laviny dosahují poměrně velkých rozměrů. Lavina z 21. března 2012 ve Velkém kotli v Jeseníkách měla výšku odtrhu neskutečných 6 metrů (!) a na své dráze by srovnala se zemí rodiný dům. Takže když už to spadne, stojí to za to. 

Většinu lavin lze tak nějak předpokládat. Sledováním vývoje počasí, chování sněhové pokrývky nebo lavinové předpovědi na webu Horské služby. Ta je ale vydávaná pouze pro Krkonoše a Jeseníky. Málokdo by očekával lavinu na zalesněných svazích beskydské Lysé hory nebo Smrku. Zkušenosti ale ukázaly, že i tam to možné je. Les, kterým projedete na lyžích totiž není pro lavinu žádnou překážkou a teplotní změny ve sněhové pokrývce v okolí stromů dokonce můžou působit destabilizačně.

 

Takže co?

  1. Noste lavinové vybavení. Pípák, sonda a lopata jsou vaší jedinou nadějí na nalezení v případě zasypání.
  2. Sledujte lavinovou předpověď. Horská služba každé ráno uveřejňuje aktuální lavinový stupeň se slovním komentářem.
  3. Vyhýbejte se strmým svahům a prostorům pod nimi. Tak abyste neuvolnili lavinu ani nebyli zasaženi sesuvem, který vyvolal někdo jiný.

 

Horám zdar,

Honza